Ráda trpím a proč byste měli taky
![](https://cdn.myportfolio.com/af4e7864-8e15-44cb-a565-235e6cebb6c6/b4d5ba63-87d1-4029-a0e4-da61fd2f1063_rw_3840.jpg?h=d00a2a011b4313ca326e15f9a8b322e8)
Epidemie honby za štěstím.
Nárůst depresí a sebevražd.
Zní to jako dobrý slogan pro společnost.
ACH, Miluji žít v této době…
Jako první, přiznání: V pubertě jsem dělala hodně hloupostí— drogy, alkohol, chození za školu a tak dál…Pár let se to vleklo. Ale to je příběh na jindy.
Jde o to, že jsem způsobila spoustu bolesti sobě i ostatním kolem sebe. Minulost bohužel nezměním, ale mohu se z ní poučit a taky jí poděkovat, že mě zformovala v člověka, kterým jsem dnes. Och, to sladké klišé.
Takže jsem tak trochu expert na utrpení. Konečně něco!
Jednoho dne toho bylo dost a obrátila jsem svůj život o 180 stupňů. Skoro jako v motivačním filmu, jen ne tak sexy. Přestala jsem brát drogy, kouřit, chlastat, urovnala vztahy a začala žít zdravě a smysluplně. Nebo se o to aspoň snažila. Moc si to popravdě ani nepamatuju — když jste pár let pořád v lihu, je to trošku zamlžené.
Od toho slavného dne, kdy k nám byl zaveden elektrický proud, teda pardon…kdy se mi vrátil rozum, jsem přečetla stovky článků, knih, vědeckých studií a vyslechla mnoho rozumů na téma štěstí, utrpení, produktivita, sebeláska a všechny tyto moudra, takže můžu alespoň sdílet, co jsem se za ty roky dozvěděla.
![](https://cdn.myportfolio.com/af4e7864-8e15-44cb-a565-235e6cebb6c6/5ba37113-ff1d-4c5d-9635-5e004a9f8da1_rw_3840.jpg?h=d5b6b57b4f2c13a1ce2c862da3e6cbc6)
![](https://cdn.myportfolio.com/af4e7864-8e15-44cb-a565-235e6cebb6c6/0c5d7d46-a8c2-485f-a3ad-c49d0d0cf04c_rw_1920.jpg?h=9579e06716302ff17b3511b49e4b452a)
Pojďmě se tedy vydat na cestu rozmotáváním mých myšlenek, ale pozor, neztraťte se v nich— stačí, když tam bloudím já.
Existuje mylná představa o utrpení a to je důvod, proč trpíme ještě víc.
Pokud budu cestovat — jedině tak budu šťastná… Nestalo se.
Pokud budu mít perfektní ranní rutinu, budu šťastná. Hurá perfekcionismu a úzkosti.
Pokud budu mít dokonalou pleť a budu krásná, budu šťastná.
Budu šťastná, když budu mít víc peněz.
Ne.
I když je asi lepší brečet ve Ferrari než pod mostem (to vám vlastně nemůžu slíbit, ale tak se to říká).
Nestalo se. Nic z toho.
Jakmile něco dokončíme, těšíme se, že se nám uleví, ale vždy se objeví nový problém a jsme zase tam, kde jsme začali. Křeččí závod - pořád v jednom kole.
Trochu se stydím, když říkám, že jsem se s tím (tak trochu) smířila ve svých téměř třiceti letech.
. . .
CELÝ ČLÁNEK:
![](https://cdn.myportfolio.com/af4e7864-8e15-44cb-a565-235e6cebb6c6/89c720b1-3904-4c72-8c62-a3686e10319e_rw_1920.jpg?h=6e7c7b1646888c4786db5efc497d6918)